Přijmi nebo odejdi

Mám ráda období, kdy přichází do mého života uvědomění a tím i uvolnění. Cítím se být vedená a vše plyne. Nenechte se však mýlit, tomuto nejčastěji předchází velké bouře, laviny, hurikány – jednoduše situace, které mě probudí. A až projdu, pochopím, následují skvostné myšlenky a doladění.

Každá taková etapa sebou přináší nějaké téma. V podobě různých situací, lidí, knížek, zaslechnutých rozhovorů o něj „zakopávám“. Tentokrát se mi do rukou dostaly knihy „Svět bez stížností“„Důmyslné umění, jak mít všechno u pr***e“. Uvědomila jsem si, že pro tentokrát se jedná o téma: „Přijmi nebo nech být“

Nezáleží pro co se rozhodnete!

Pokud jste se někdy ocitli v situaci a řešili jste, pro co se rozhodnout, aby jste neudělali chybu, tak byly úvahy zbytečné. Nezáleží na tom, co si vyberete, ale jaký postoj zaujmete. Stručně řečeno, nejdůležitější je přijmout situaci, jaká doopravdy je a o zbytek se nestarat. Pokud cokoli z toho nechceme akceptovat a přináší nám to vrásky, je potřeba to nechat jít. Zní to tvrdě, ale je to nejúčinnější způsob, jak být opravdově spokojený a především přeladit na jiné frekvence. A ne jen přemalovávat svět narůžovo vodou smývatelnou barvou.

Ztrácíme mnoho drahocenné energie

Tím, že se snažíme doslova vydupat si věci, tak jak je chceme my a ono ne a ne to zafungovat, ztrácíme mnoho energie. Jsme mnohdy unavení, ani nevíme proč, chybí nám chuť do života, motivace tvořit a jednoduše se radovat. A právě o esenci radosti jde především. Ostatní postupy a postoje jsou jednoduše boj s větrnými mlýny.

Je to stejné, jako bychom se rozčilovali nad tím, že naše tělo potřebuje jíst, spát, mýt se apod. Je to tak, jak to je a v dané chvíli je to neměnné. Stejně tak je to s našimi životními peripetiemi.

A co moje hranice?

Nejedná se  o to, nechat si kálet na hlavu, ale jednoduše vzdát se boje v nás. A namísto toho se věnovat něčemu, co je pro nás i okolí důležité a především prospěšné. Pokud mi však někdo překračuje pomyslnou hranici, vždy se mohu rozhodnout jej vyloučit z mého života – změnit přátelé, odejít z práce nebo to říct na rovinu. V každém kroku však přijmout fakt, že mohu „prohrát“. To pak často vede k pomyslné výhře. Rozčilovat se či snažit se přinutit něco nebo někoho ke změně nás vyčerpává. Tento postoj nemá pak nic společného z našimi hranice.

Závěrem

Možná je tou správnou odpovědí mít opravdu vše, co není podstatné u zadnice, nestěžovat si a přijmout fakt, že občas jsme nahoře a jindy dole. A pokud se nám zrovna v nějaké fázi nelíbí, co se děje, tak s klidem v srdci o tom otevřeně mluvit. Být připraven i na případné prohry a brát je jako možný výsledek. Nakonec pokud mě to neohrožuje na životě (či kohokoli jiného) nebo nenarušuje jiné základní vnímání života, světa, okolí, tak nad tím jednoduše mávnout rukou.

Ostatně to, jak se chová okolí a jaké výroky pronáší je pouze onoho okolí, ne naše. V neposlední řadě pak nemusíme na vše reagovat. Můžeme jen tiše přijmout, že je nám něco sděleno, aniž bychom to jakkoli hodnotili nebo zaujímali postoj. A řešili opravdu jen a jen to, co se nás dotýká a je pro nás důležité.

 

Karla Czechová
Psaní je mou vášní, láskou, která mě přenáší do jiného - “mého” vnitřního světa. Slova přichází a přenáší se na papír jen tak, s lehkostí. Možná je to automatické psaní, možná napojení. Ač už je to cokoli, témata se jednoduše zrodí a já se jimi nechávám vést a inspirovat. Osobně mě těší, že jsem tento druh vášně poznala. O to větší radost přichází, když semínko padne na úrodnou půdu. Mým motorem je má radost, láska k psaní a Vy a Vaše zprávy či reakce jsou tím správným palivem.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Nejnovější články
  • Přidejte se k nám:
  • Video-inspirace:
  • Co nového na Instagramu:
  • Kategorie:
  • Další články: